Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak dnes pravda dostává na frak

25. 11. 2016 9:37:24
Co má společné vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách a odpůrců Evropské unie v britském referendu?

Jak je možné, že tyto strany vyhrály, ačkoliv se proti jejich politice a názorům stavěla naprostá většina tradičních médií (vyjma bulváru)? A co je nejhorší, jak mohly vyhrát i přesto, že zcela prokazatelně lhaly mnohonásobně více než jejich protistrana?

Zpravodajský server Politico zanalyzoval fakta pronesená na několikahodinových záznamech z Trumpových projevů a rozhovorů a došel k závěru, že Trump pronesl nepravdu v průměru každých 3.25 min. U Clintonové to bylo každých 12 min. Navíc ve své kampaní Trump dokázal lhát a překrucovat fakta absolutně o všem a mnoho jeho nepravd bylo značně primitivních a jednoduše prokazatelných, což bylo u Clintonové, kde se většina jejích nepravdivých a mlživých tvrzení týkala její osobní kariéry a zejména její aféry s emailovým serverem o dost těžší.

Symbolem kampaně odpůrců Evropské unie se stal jejich červený autobusem s obrovským nápisem "Posíláme do EU 350 miliónů liber každý týden - pojďme raději financovat naše zdravotnictví". Tento slogan byl ale naprosto jasně lživý. Jak promptně upozornil samotný britský statistický úřad - díky trvale dojednané slevě Británie posílá ekvivalent 250 milionů liber týdně a navíc slogan jaksi zamlčuje fakt, že i z této nižší částky se další část peněz vrací ve formě dotací a vzdělávacích a rozvojových programů. To však stejně představitelům kampaně za odchod nevadilo a v autobuse se lživým nápisem dovedli svoji kampaň do úspěšného konce.

Hraje tedy pravda v dnešní politice vůbec ještě nějakou roli? Zdá se, že čím dál tím méně. K pojmenování tohoto fenoménu už dokonce vzniknul i nový termín - post pravda (post-truth), který označuje okolnosti, kdy objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než apelování na city a osobní názory.

Tomuto fenoménu nahrává i fakt, že díky internetu máme přístup k obrovskému množství informací a pokud k těmto informacím přistupujeme naprosto nekriticky, tak si v nich dokážeme nalézt "důkaz" na jakýkoliv názor. Bohužel k tomuto přístupu zdá se sklouzává čím dál tím více lidí. Vliv tradičních zpravodajských médií v demokratických zemích ustupuje a lidé čím dál tím více získávají informace ze sociálních sítí jako je Facebook či Twitter, diskusních fórech, všelijakých "nezávislých" serverů, které vyrůstají na dnešním internetu jako houby po dešti nebo serverech provozovaných zeměmi, které zrovna svobodou slova či tradicí objektivního zpravodajství nevynikají. A právě tohoto Trump, který neměl na své straně přízeň tradičních médií, dokázal využít.

Bohužel, alespoň co se týče hledání pravdy, tento trend má závažná úskalí. Zatímco v tradičních médiích, jako jsou televize, rozhlas, noviny a hlavní zpravodajské weby je autor příspěvků obyčejně znám, nese svoji kůži na trh a v případě uvedení lživých informací se vystavuje ostudě, ztrátě kredibility či zaměstnání a v krajním případě i soudnímu stíhání, na sociálních sítích nebo diskusních fórech lze šířit lživé informace v podstatě bez obav. Toto ovšem mnoho čtenářů, kteří zde nacházejí potvrzení svých názorů, nechtějí vidět. Krásně to vystihuje rozhovor s Američanem Paulem Hornerem, který se si vydělává vymýšlením a šířením falešných zpráv na sociálních médích (např. jeho falešnou zprávu o lidech, kteří jsou placeni za to, že chodí na protestní shromáždění proti Trumpovi, zveřejnil ve svém tweetu i bývalý manažer Trumpovi kampaně Corey Lewandowski) a který v interview pro Washington Post řekl: "Opravdu, lidé jsou dnes určitě blbější. Jen přeposílají ty věci kolem. Nikdo už nekontroluje žádná fakta - chci říci, takhle byl Trump zvolen".

Mnoho lidí dnes také čerpá informace z Facebooku a moc si neuvědomuje, že Facebook z důvodu maximalizace zisku z reklamy se snaží dodávat uživatelům vysoce personalizovaný obsah. Algoritmus vybírá uživatelům obsah podle toho, co je zaujalo dříve, nebo co je třeba oblíbené u jejich přátel a díky tomu je zákonitě výběr informací dost nevyvážený. Obsah pro fanouška Clintonové tedy bude vypadat úplně jinak než obsah fanouška Trumpa a pokud si uživatel toto neuvědomí a začne používat Facebook jako primární zdroj informací, hrozí mu, že začne žít v informační bublině.

Dalším problémem je, že tohoto prostředí mohou využívat i cizí mocnosti s ne zrovna přátelskými úmysly. Podívejme se například na Rusko. Ruská vláda financuje několik zpravodajství zaměřených na mezinárodní publikum jako je například televizní kanál Russia Today a jeho webová odnož Sputnik. Na to, že se Rusko pokoušelo pomocí těchto kanálů ovlivnit kampaň ve Spojených Státech ve prospěch Trumpa, upozorňuje například následující dost vtipný případ. V říjnu, v době vrcholící kampaně, Sputnik citoval části ukradeného a na Wiki Leaks zveřejněného emailu od Sidney Blumenthala, přítele Clintonové, adresovaný vedoucímu Clintonové kampaně Johnu Podestalovi. Sputnik se na citovaných částech emailu snažil podsunout, že Clintonové blízký přítel Blumental ji viní z toho, že mohla zabránit útoku v Libyi v roce 2011, při kterém byli zabiti 4 Američané a kvůli kterému byla Clintonová dříve vyšetřována republikánským výborem. Jenže Sputnik skutečný význam emailu totálně překroutil. Blumental totiž v emailu nic takového netvrdí. Blumental pouze na konci emailu přiložil článek od redaktora Newsweeku Kurta Eichenwalda, ve kterém se naopak píše, jak byla obvinění Clintonové kvůli Libyi falešná a zpolitizovaná. Sputnik ovšem vytrhnul některé časti článku z kontextu a poskládal je tak, aby vyzněl pravý opak. A už krátce poté, co Sputnik tuto zprávu zveřejnil, ji třímá Trump vytištěnou v ruce a dramatickým hlasem ji předčítá na volebním mítinku ve městě Wilkes-Barre, samozřejmě bez toho, aby uvedl, odkud zpráva pochází. Mítink ovšem shlédne onen redaktor Newsweeku Eichenwald a s údivem poznává svoje slova vytržená z vlastního článku vydávaná za slova Blumenthala. Po tom, co najde článek na Sputniku, udává věci na pravou míru a Sputnik, který si uvědomí, že tuto dezinformaci přeci jenom příliš zfušoval, článek ze svého webu odstraňuje. Co na tomto případě překvapilo všechny komentátory nebylo to, že Trump vytruboval informace, které si vůbec nenamáhal ověřit - na to byli od Trumpa zvyklí, ale to, že použil informace z ruského propagandistického webu a jak rychle se ke zprávě ze Sputniku dostal.

A teď zpět k sociálním médiím. Pokud se svoji propagandu Rusko snaží šířit prostřednictvím relativně drahého televizního kanálu a webového zpravodajského serveru, proč by to nedělalo také značně levněji a rafinovaněji pomocí placených přispěvovatelů na sociálních médiích a diskusních fórech?

A co má společného s Trumpem jeho podporovatel Miloš Zeman? Jsou snad Zemanovi sympatické Trumpovo návrhy na nižší zdanění těch nejbohatších lidí a zrušení Obamovo reformy zdravotnictví, která alespoň částečně zpřístupnila péči i té chudší části Ameriky? To asi ne, ne že bych nevěřil, že takové nápady by neměly do světonázoru bývalého komunisty a sociálního demokrata patřit, ale prostě proto, že s takovou politikou by u nás asi mnoho příznivců nezískal. A asi to ani nebude Trumpovo nápad na zavedení 45% cla na čínský dovoz, to by se asi čínským soudruhům, kterým se Zeman tak vehementně dobývá do prodloužených zad, moc nelíbilo. Co mají ale společného asi nejlépe vyjádřil Zemanův tiskový mluvčí ve svém tweetu po oznámení výsledku amerických voleb: "Normální Američané nám ukázali, že lze porazit mocenský konglomerát prolhaných médií a nabubřelé pseudoelity". Je to tedy víra, že i u nás lze zvítězit bez přízně tradičních médií a náklonosti těch, co Zeman a jeho příznivci jinak označují jako kavárenské štěkny.

Ostatně tato bitva už začala. Když tradiční média u nás uvedou něco negativního o Zemanovi (on vcelku taky toho moc pozitivního nedělá), tak Ovčáček rozjede svůj Twitter či Facebook a uvede informace na pravou míru. Takže se třeba můžeme dozvědět, že americký velvyslanec Shapiro na hradě během státního svátku nebyl, a když už je nade vše pochyby jasné, že tam byl, tak se dovíme, že byl neviditelný. Případně, že hrubky v Zemanově gratulačním dopise Trumpovi, které by zvládl odhalit i pokročilejší student angličtiny ("look forward to continuing" zvládne i google translator), žádné nejsou, protože to kontrolovala Američanka a kritici experti jsou přece soudruzi.

Bohužel, donedávna ohlupování mas, pokud tedy nepočítáme komerční reklamy, bylo jen výsadou totalitních zemí, které k tomuto účelu potlačily svobodu slova a převzaly kontrolu nad veškerým šířením informací v zemi. Teď se bohužel tato možnost nabízí i v demokratických zemích, kde toto bylo dříve nemyslitelné a navíc se to dá provést dost levně a v případě potřeby i celkem skrytě. Vítejte v post-truth éře.

Autor: Martin Peš | pátek 25.11.2016 9:37 | karma článku: 25.42 | přečteno: 3993x

Další články blogera

Martin Peš

EU pozitivně

Mezi lidem je teď po brexitu oblíbené do Evropské unie kopat, tak jsem se rozhodl jít proti proudu a napsat něco pozitivního a to na základě mých životních zkušeností.

26.6.2016 v 9:32 | Karma článku: 23.66 | Přečteno: 714 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Malé a velké prasnice na politické scéně

Ne že bych nebyl objektivní, nezávislý a vyvážený ve svých textech, zejména v soudech o předních ústavních činitelích, avšak dnes si dovolím světlou výjimku.

25.6.2017 v 8:25 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 572 | Diskuse

Zdenek Horner

Češi žádají zavedení kvót

Češi pohrozili na valném zasedání OSN, že v případě nezavedení celosvětových kvót na přejímání adekvátního počtu přírodních škůdců (kormorán, bobr, bolševník a další), zruší uznání ruskoamerické hegemonie ve vesmíru.

25.6.2017 v 2:15 | Karma článku: 9.49 | Přečteno: 630 | Diskuse

Beata Krusic

Obejmi hodného "člověka"..........

Zpráva z médií: britští vědci provádí unikátní výzkum. Vybraná místa v lese jsou naplněna škodlivým oxidem uhličitým- pro zjištění, jak přesně jsou stromy účinné při pohlcování skleníkových plynů.

24.6.2017 v 23:10 | Karma článku: 9.82 | Přečteno: 280 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Další krok v kauze ostrovů: Prezident podepsal

Ve spletité kauze egyptského předání rudomořských ostrovů Tiran a Sanafir Saúdské Arábii došlo v sobotu 24/6 k dalšímu, v zásadě ale očekávatelnému posunu.

24.6.2017 v 21:48 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 307 | Diskuse

Josef Nožička

Myslel jsem si, že v naší zemi mě už žádná absurdita nepřekvapí. Mýlil jsem se…

Němečtí producenti se chystají natočit film o islámu a uprchlících, který téměř jistě Českou republiku ve světě poškodí. Přesto na ni od našeho Státního fondu kinematografie dostanou dotaci.

24.6.2017 v 19:40 | Karma článku: 42.23 | Přečteno: 3198 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3249
Autor má úplně jiné zájmy než psaní blogů, ovšem občas se neudrží...


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.